Domů
Cybercomics
Marsal, Michal (Zoranth): Cybercomics - recenze na normal.cz

zdroj: www.normal.cz, 27. června 1998
klíčová slova

Marsal, Michal, Bondy, Egon, Cybercomics - recenze - normal.cz -

Co byste Co byste rekli na knihu napsanou v Bratislave, vydanou v Brne a odehravajici se v Praze? Zmatena nebo zvlastni. Odpovedi je oboji. Osoba autora je mi sice dost neznama, ale pry uz ma nejakou tu knihu za sebou. Zrejme ovsem z jineho zanru nez je sci-fi. V tomto pripade se mozna melo jednat o kyberpunk. Velkym kladem tohoto dilka jsou ilustrace Jozefa Gertliho, obalka patri k velmi zdarilym, coz muzete posoudit i vy, ostatne i ilustrace v knize, svou povahou spis komiksove, nejsou k zahozeni. Docela dobre dokresluji dej.

Malem bych zapomnel rict o cem kniha je. Dej zacina v Praze pristiho tisicileti. Svet je rozdelen pod tri korporace Yamashitu, United a Mafii. Posledni z jmenovanych ovlada zrovna Prahu, ktera je jakymsi skanzenem s podobou 80. let. Hlavni hrdinkou je mlada cernoska Vera, ktera se zabyva bouranim vsech moznych kodu (aneb je to hacker) a nutno rict, ze diky jeji intuici vcelku uspesne. Jak tak jde zivot, dostane neobycejnou zakazku, na ktere ma eminentni zajem i Mafie. Musi ji proto prijmout. Pochopitelne po malych potizich se ji podari kod rozlustit a zjisti nasledujici: United chce „potopit_ Yamashitu a s nejakymi 100 000 lidmi zdrhnout na Mesic a zbytek lidi az na par milionu, ktere budou otrocit v dolech, vyhladit. Po uspesnem predani zpravy se Vera ocita na uteku, skonci v New York City a dozvi se o existenci odboje proti soucasnemu rezimu. Zacne s nim spolupracovat a nastavaji problemy a problemy (vsechny se vicemene vyresi).

To by bylo k deji. Vic se o nem rict neda, ale zpet ke knize. Ta celkove pusobi dost rozpacitym dojmem, autor by si mel totiz uvedomit nasledujici: i dobra kniha se da napsat bez spousty hoven, prdeli, hovorovych koncovek a buhvi ceho jeste. Velkym zaporem je totiz kombinace spisovne cestiny s hovorovou. Posudte sami, ctete vetu psanou spisovne a pulce nasleduje skok k hovorove cestine. Ale to neni vse, kniha je plna rozbredlych dialogu, ktere nikam nevedou a u nichz ztracite pojem o tom, kdo prave hovori. Na druhou stranu dlouhe filozoficke pasaze by nekomu mohli neco dat, ale spis ne. Autorovou domenou je spis popis ruznych mist, zarizeni a postav. To mu jde docela dobre, ale posudte sami neni to malo? Prestoze tuto knihu vicemene kritizuji, vcelku stoji za to si ji precist, je to totiz docela zajimavy pokus na ceske scene o neco noveho, co zde snad jeste od naseho autora nebylo.