Domů
Divadelní hry
Egon Bondy: Kdekoliv v současnosti

klíčová slova

Bondy, Egon - Kdekoliv v současnosti - divadelní hry - scénáře

Rozpisy scén:

1. Uvnitř baráku
2. Velitelství
3. Volné prostranství

Poznámky ke scénám:

Přechody mezi scénami 1 a 2 bude řešen, za pomoci shrnovací plenty. Ta bude sloužit jako zadní stěna velitelství, před ní bude stůl a stolička, za ní pak budou palandy a další rekvizity vnitřku baráku.

Rozpis rekvizit:

Scéna 1
Palandy/postele 2x, plecháč, flaška 2x, kýbl, stůl, stolička, plenta (pro přechod mezi scénami 1 a 2)
Scéna 2
Rozhlas (amplion), mapa, plakát (s heslem), portrét, psací stroj, administrativa (šanony šuplíky), barel
Scéna 3
Strom, vysílačka

Efekty:

Zvuk:
Úvod, písně, projev, salvy, řev, šum éteru, debata s Rasíkovým kámošem

Speciální:
Kouř

Rozpis rolí:

V původní Bondyho verzi hry vystoupili epizodicky ještě tři další vězni označeni jako A, B a D. Jejich party jsme spojili jednak s Bolševikem a a jednak s C (pozn. Jan Burian). 

Béďa
Filosof
Bolševik
Čuba
C
Rasík

OBRAZ 1.

Malá místnost, palandy, stůl, jedna stolička, kbelík na sraní. Několik mužů sedí, leží, nebo si zašívají ponožky atd.

C: / rychle vstoupí/ Béďa je zas dneska nalitej.

Ostatní nic.

C: Pohádal se s Čubou před barákama a hned si šel do skladu pro novou flašku, počítám, že se sem navalí.

Ostatní trochu reagují, ukrývají noviny či nějaké papíry, pak narovnávají deky na plandách, atd., Ale neodpovědí. A si vyleze na svoji palandu a je chvíli klid.

Béďa prudce vstoupí dost opilý nese flašku, druhou flašku má vidět v kapse. Má zapálenou cigaretu.

Béďa : Co je to tu za bordel!? /Kopne do kbelíku, vyleje ho./

Bolševik: / prudce vyskočí, ale je vidět, že bez respektu k Béďovi/ Barák číslo , šest mužů, všichni přítomni.

Všichni stojí.

Béďa: Mrzáci, co je totu za bordel? /ukazuje na rozlitý kbelík/ Je tu smradu jak v kozim chlívku.

C se vrhá podlahu utřít.

Béďa k Bolševikovi: Přines vodu!

Bolševik:chce jít pro vodu.

Béďa: Stát, žádný pokus o útěk, to by se vám tak hodilo pacholci. / Sedá si na pryčnu, ostatní stojí, ale postupně si také sedají. Zachovávají ostražitost, ale jinak si z Bédi nic nedělají./

Bolševik:se vrátil

Béďa: Pamatujte si, že jsem tu poslední výspa kultůry. /chce otevřít lahev, ale nejde mu to/ Co, že jsme?/ukáže prstem na filosfa/

Filosof: Poslední výspa kultůry, pane veliteli.

Béďa správně filosofe. Tu máš otevři to. /hodí mu lahev/ Kolem nás je jen pustina a nevzdělaný dobytek, kterýmu budujeme lepší zítřek.

Filosof /podává otevřenou lahev/: Prosím pane veliteli.

Béďa: Jsme poslední, ehm, tento, ehm kultůry. /chce se napít, ale pobryndá se/ To tu nemáte hrnek?

Rozpačitost. Posléze se jeden natáhne a z pod slamníku jedné pryčny vyhrabe skleničku a podává ji druhému, ten třetímu a ten Béďovi. Ale akce hry se nesmí zastavit, není to žádná dramatická pauza.

Béďa /uspokojeně, vítězně, jak blbec/: No tak. je to zakázaný, ale sem věděl, že jste takový čímani, že ji máte. Máte taky nožejk?

Filosof: Ne pane veliteli.

Béďa: Udělám takovej šacuňk, takovou razii, že vám najdu i pornografický vobrázky, ale to pak budete koukat. /naleje si a napije se/ Za těma kurvama z prvního baráku, ať mi nikdo nepáchne. O kom bych se doslech bude zastřelenej pro vzpouru. Jsou to všechno kurvy, vod tý vobrkurvy počínaje. Zapamtujte si, že všechny maj syfilidu a vod tý počínaje. Co čumíš, vole?

C: Nečumím pane veliteli, mám nahnáno.

Béďa k C: Ty prej máš mezi nima manželku.

C: /po chvilce zámlky/ Ano pane veliteli.

Béďa: kterápak to je? Snad né ta největší kurva.

C: Ne pane veliteli, ta malá hubená. Jmenuje se stejně jako já.

Béďa: Co já se starám, jak se která jmenuje. Znám je všecky. Všecky jsou jako divý, to mi můžeš věřit. Čuba z nich udělala pěkný stádo.

Všichni jsou čím dál tím víc otrávenější a klidnější, ale ostražitost neztrácejí. Béďovi řeči vůbec neberou na vědomí.

Béďa: Jsme poslední výspa kultůry, široko daleko. Ale jsme také výchovná organizace. Jako pedagogický institut. Ech, máme vás tu vychovat v pořádný lidi a oni sem pošlou takovej ksindl. Není to dost, že jste tady vy, ale oni sem pošlou ještě takový bahno lidstva.

Podívej se filosofe, pamatuj si, že nezáleží na tom, co kdo má v hlavě, ale jak je uvědomělej a tak tu zkejsneš. Já sem obyčejnej lidovej člověk, nedělám ze sebe nic zvláštního, ale byl jsem vždycky a budu uvědomělej a tak mám před sebou jasnou linii. Až to tady dokončíme, přeložej mě do velkýho tábora někde doma a co jsem si tady našetřil, tak si postavím rodinnej domek. Co?

Filosof : Velmi mě těší pane veliteli.

Béďa k Bolševik: A co ty?

Bolševik:pro sebe: Já na to seru.

Béďa: No, no.

C /zaskočí/: Myslím, že vás sháněla paní velitelka.

Béďa oživne.

C: Chodila pořád do skladu, možná že ...

Béďa rozvztekleně: To nehledala mě. je tam novej účetní, ale já si na něj posvítím na cucáka! Sem beztak žádnej spolehlivej živel nepřijde, toho musíme teprv prověřit. Filosofe zatancuj.

Filosof: Je tu málo místa pane veliteli.

Béďa: Zatancuj! Předveď ty břišní tance a jak chodíš po rukách

Ostatní uvolňují místo.

Béďa: Napi se!

Filosof odmítá: Děkuji pane veliteli

Béďa: Napi se. /naleje mu do hrdla skleničku/ A bolševik bude tancovat s tebou. /začne hlasitě a důrazně naznačovat rytmus nějaké písně/

Bolševik: Mám výron v kotníku, nemoh bych zítra nastoupit.

Béďa: Tancuj!

Bolševik se ani nehne a Béďa na něj zapomene. Filosof už tančí, sám si k tomu naznačuje hudbu, když Béďa přestal, ale Béďa se zas halasně připojí.

Béďa /naleje a podává ostatním/ : Pijte!

C vezme, napije se, podá Bolševikovi, ten dopije. Po chvíli si kradmo nalejí sami. Filosof tančí a Béďa mu plácá do taktu. filosof je však brzy vyčerpán a přestane, když se předtím několikrát pokusí polknout.

Filosof: prosím za prominutí pane veliteli.

Béďa: Dobrý filosofe. Napij se! /nalije skleničku/ Dyž seš ten filosof, tak mi odpověz jak to přijde, že ty tady děláš tajtrlíka a já jsem tvůj vychovatel. A já mám takovej dojem, že to tak bylo a musí bejt vždycky. To mi odpověz.

Bolševik /pro sebe/: Prase.

Béďa: No.

Filosof: Nevím jak bych vám to řekl, pane veliteli.

Béďa. protože seš blbej. Ale protože si filosof, tak seš vzdělanej na to, abys mi odpověděl.

Filosof: Nu ten problém je poněkud složitý, pane veliteli.

Béďa: No?

Filosof: Jednak myslím, že je to problém dělby práce a společenského zřízení.

Béďa seš vůl. je to proto, že ty si posranej a já sem pravej chlap. A takový, jako si ty, budou vždycky tajtrlíci, Protože je vůbec vomylem, že jsou tady a že je vůbec trpíme na světě, jasný?

Filosof: Jasný.

Béďa poněvadž od takovejch jako ste vy, pochází všechno zlo. Války, revoluce, politika a vůbec. Proto byste měli bejt všecky zavřený. Jasný?

Filosof mlčí.

Béďa: Vy vymejšlíte nějaký ideologie, filosofie a náboženství a politiku a ostatní se pak kvůli vám musej honit. Kdybyste nebyli, byl by na světě věčnej mír. Nic by se nedálo. nebyly by ani revoluce ani vůbec nic, ani tydle tábory, páč ty sou tady jenom kvůli vám, abyste v nich seděli, páč v nich vás musíme držet a průser je v tom, že vás tu nedržíme všecky. Páč půl vás je zas nahoře a nechává tu držet jenom vás a když se to obrátí, tak zase vy necháte držet je.A my vás tu musíme držet, ale ne všecky ale dycky jenom nějaký. ty jedny.A ty druhý nám sem posílaj ty první a navopak a my je tu pořád držíme a ... furt to nění k vyhubení.

Zlá bylina nevyhyne ... Co se s tím poctivý lidi namořej a furt to nevyhyne a jak vás tu držíme, jestli vy posloucháte mě nebo já vás, dyž vy mě tu vlastně držíte, abych tu já vás držel. Ale voni se vyměněj, až se to změní a já budu furt drženej v takovejch nelidskejch podmínkách, já se odsud nedostanu., vy mě tu pořád budete držet, páč vždycky jste nahoře jenom vy, to je jendo který, všecky ste na jedno brdo, vysáváte chudej lid, ale s tím se musí konečně jednou přestat. musíte bejt všecky vodkráglovaný, aby moh bejt na světě pokoj, nic se nemuselo furt měnit a já ti proto musím rozbít držku.

/Udeří filosofa až odletí./

C zvědavě: To mu čuba nechtěla dát.

Bolševik: Už je jak tágo, měli bysme ho odvíst na pokoj, kdyby nám tu usnul, tak je průser.

C: Pane veliteli, můžeme vám posvítit na schody?

Béďa: Co? Ty aspoň seš lidovej chmaták. Tobě jedinýmu můžu věřit.

C: Doved bych vás pane veliteli.

Béďa: Eště mi dej čaj.

C: Tady nemáme, pane veliteli.

Béďa: Filosofe, vem konev, doběhni na druhej barák pro horkou vodu.

Filosof odchází. Filosof přichází k baráku č. 2. Buší.

Filosof: Kluci, už jste zavřený?

Hlas: No samozřejmě, co tu děláš, zas máte vožralýho Béďu?

Filosof: No jó, potřebuju horkou vodu.

Hlas: Teče na chodbě. Ale je tu Rasík, tak si dej bacha.

Filosof jde na chodbu natočit horkou vodu. V umývárně však vrazí do Rasíka, velitele 2. baráku, který se právě myje. Filosof chce zmizet.

Rasík: Stůj!

Meje se. Po chvíli.

Rasík: Jak si utek? Už tě du šoupnout do temnice.

Filosof: Pan velitel Vajs mě sem poslal pro horkou vodu na čaj.

Rasík: To je na grog?

Filosof: Ne, na čaj.

Rasík: Vy tam chlastáte? Jak pak ste se k tomu dostali?

Pořád se myje, respektive frotýruje apod.

Filosof: Byl jsem poslán jenom pro horkou vodu, pane veliteli.

Rasík: Natoč si a řekni, že se tam hned přídu podívat.

Filosof letí zpět s vodou.

Filosof: Pane veliteli, pan velitel už sem jde a tady je voda.

Jen co to dořekne, do všech vjede život, někteří zalézají na pryčny. ? a Bolševik jdou ke dveřím čekat.

Béďa: Sakra, ukliďte to!

Vstává a dává se do pořádku, schovává plnou láhev, prázdnou a skleničky uklízejí.

Béďa: Tak bude tu pořádek, nebo ne?

Zatím jde Rasík.

Béďa: Ty, Filosofe dostaneš přes hubu, páč si špatně vyplnil rozkaz.

Rasík vstoupí. Všichni jako jeden strnou v pozoru, seskočí z pryčen. Rasík se rozhlédne.

Rasík: Ty seš tu, Béďo? No to je dobře... zdálo se mi, že tu dělají nějakou rotyku, když sháněl

Filosof vodu na grog.

Béďa: Na čaj, Rasíku.

Chová se podlézavě, později se ukáže, že má z Rasíka nejen strach, ale že nadbíhá i jeho homosexualitě.

Rasík: Jo, jo na čaj. Pak bys měl jít, Béďo, nemáš chodit za kolegyní, zbytečně jsou mrzutosti, tihle budou mít tři dni trestnou směnu podle mého rozkazu.

Bolševik: Na to nemáte práva, nic jsme neudělali.

Béďa: Já jsem nebyl za Čubou, vona je kurva.

Rasík: (drží pevně Béďu pod paží, aby ho vyvedl),(k Bolševikovi): A ty budeš mít šest dní, páč si eště ke všemu žid.

Béďa: Správně! ...Moh bych jít k tobě na noc?

To už mluví a staví se naprosto homosexuálně.

Rasík: Pudu spát.

Béďa: To já bych právě...

Rasík: Půjdeš na cimru.

Béďa: Ale v sobotu, se mnou půjdeš do lesíčka?

Rasík: Uvidíme... Lehnout, nemyslete, že vás nevzbudím!

Béďa: Filosofe?!

Filosof: Pane veliteli?

Béďa: Poď si pro facku!

Rasík: Koukej vypadnout.

Béďa: Filozofe!

Filosof přistoupí a dostane facku.

Béďa: Jak říká hodnej chlapeček?

Filosof: Děkuju.

Béďa: No tak.

Rasík ho vyhodí a zamkne dveře do samotky. Chvíli je ticho, někteří lezou na pryčny spát.

Bolševik: Svině svinský. A z tebe bych se Filosofe, už opravdu poblil, ty ne, že si dáš všecko

líbit, ty mu div nelezeš do prdele.

C: Přestaň.

Filosof: Já se chci ještě vrátit a ještě chci přednášet.

Bolševik: Estetiku.

Filosof: Ano, estetiku.

Bolševik: Estetiku.

Filosof: Víte, že kdybych byl schopen plnit denní normu, jako vy, že bych tohle nedělal. Ale takhle ten dobytek přimhouří oko a nechá mě.

Bolševik: Já vím, no jo... estetiku.

C: Co je to stetika?

Bolševik: Věda o krásnu.

C: Sakra.

Bolševik: Nemýlím-li se, tak krásno je současně k ničemu a nadto vyvolává morálku.

Filosof: To je základní klasická koncepce.

C: A nezapomeneš to tady?

Bolševik: Bejvávaly takový nápady, že pokud vůbec eště maj bejt takovýhle instituce, tak že vopravdu budou spíše jako pedagogický instituty a říkal to Lenin.

Bolševik: Ale kde je ho konec.

Filosof: Jeden sovětský autor přece na toto téma napsal hru, viď Bolševiku?

Bolševik: Ani nevím, na ty hry mi nezbejval čas.

Filosof: Jo... Podvodnij nebo Podgornyj, jmenovala se Aristokrati, jak na stavbě Bělomořského kanálu...

Bolševik: O tom vím.

Filosof: No taky, to bylo v takové úplné pustině jako tady, ale byl to v podstatě větší tábor, tam tou prací získávali vyšší socialistickou morálku.

C: Nekecejte, spěte!

Bolševik: No, to sem nečet, ale čet jsem jednou o takovejch ubohejch lidech, hodně zbídačenejch a tam nakonec těm lidem se přeci jen povídá, že člověk, to zní hrdě. Ale to muselo bejt napsaný určitě ještě než se objevily lágry, poněvadž tak jak to bylo v tý hře, to se teda vůbec nedá srovnávat s tím, jak to znám z praxe.

Filosof: Ano, to byl Gorkij.

C: Držte huby!

Obraz 2.

(Ale není mezi obrazy přestávka. - Odehrává se asi za půl roku, kancelář správy tábora, je den, ryčně zní Marseillaise, Internacionála, stále dokolečka s pauzami, jež určí režie, a zvuk hlasů. Rasík (klidný), Béďa (rozrušený), vyplašený, depresívní, vtrhne Čuba.

Čuba: Jsou nějaký nový zprávy?

Rasík (ukáže bradou na rádio): Jen hrajou pořád to samý. Ze štábu potvrdili převrat.

Béďa: No snad jen změnu vedení.

Rasík: To je převrat.

Čuba: Co je to za lidi? Jsou to naši?

Rasík: Nevím, asi opační.

Béďa: Krista Pána!

Čuba: My za nic nemůžem!

Rasík: To jistě ne.

Čuba: Nesměj se to dovědět nebo nás eště podřežou.

Rasík: Dal jsem všecky zavřít na barákách.

Béďa: To ne, to je málo, měli bysme je radši pustit do lesa.

Čuba: To ne, to by se vrátili, teď se nedá kam jít.

Rasík: Budou zavřený v barákách.

Béďa: Přeci sme s nima jednali jako s lidma, vždyť sme s nima žili pod jednou střechou.

Rasík: Ty jo.

Béďa: Mně přece nic neudělaj.

Čuba: Drž hubu, maj na tebe žáhu, jako na nás, vole.

Vedle zvoní telefon(mobilní), Rasík vyskočí a vyběhne. Ticho.

Béďa: Ty, jistě víš, kam se schovat, nech mě u sebe.

Čuba: Vodprejskni.

Béďa: Ale vždyť jsem byl u tebe předevčírem.

Čuba: Tak tam nebudeš dneska. Každej máme jenom svůj krk.

Rasík (vrací se): Sesadili vedení štábu, ty nový eště nemenovali, náčelník má být zatčen, ale je pryč.

Béďa: A o nás nic?

Rasík: Jaký nic! My sme moc malí páni, my přijdeme na řadu až zejtra.

--------------- Scéna se změní jako v prvním dějství, jenomže je den.

A (stojí na stoličce a snaží se vykukovat z okénka)

C: Je to jasný, jinak by nás tu nezavírali.

Bolševik: Vedení naší táborové organizace se v současné době stává táborovým revolučním výborem. Musíme převzít správu tábora, odzbrojit a internovat stráže a co nejrychleji zorganizovat odsun vězňů. Jestliže byla svržena diktatura, musí se právě vězni z lágru postavit ihned do čela. Musej odhalit celou hrůzu, která tu byla. Musíme odhalit všechny, kteří ji vytvářeli a udržovali a nikdo z nich nesmí ujít soudu.

C: Hlavně musíme utéct, na ostatním nezáleží.

Bolševik: Právě že záleží, protože nikdy víckrát se už nesmí podobný svinstvo opakovat. Jasný?

C: Je to jasný, ale na to seš krátkej. Hlavní ze všeho je utéct.

Filosof: Já si myslím, že násilím nic nezmůžeš. Jen budeš provokovat násilí, už se s tím jednou musí přestat. Ať ti, co se provinili, odejdou z veřejného života a ať zůstanou kriminály prázdné. Ty bys nastolil jenom novou diktaturu.

Bolševik: Filosofe, nepleť se do čeho nemáš. Když ty kreatury nezlikvidujeme, budou takový jako ty dřepět furt v nějakým lágru.

C: Nechte toho, volové a koukejte, jak utéct! Nahoře to beztak zpytlíkujou bez vás.

Bolševik: Táborová organizace se stává táborovým revolučním výborem. ... do ztracena

------------------ Mění se scéna, opět kancelář správy tábora. Rasík přichází od telefonu.

Rasík: Náčelníka chytili, je zatčenej.

Béďa: Panenko Mária!

Čuba: Kušuj!

Pausa

Rasík: No, jestli budou přešetřovat, zjistěj tu pěkný věci.

Béďa: Vykonával jsem rozkazy.

Rasík: Snad ne moje?

Béďa (ustupuje): To ne.

Rasík: No tak!

Čuba: No jo, ale co můžeme dělat, ti nahoře se z toho vykroutěj.

Rasík: Nevykroutěj, celej štáb je zatčenej, maj na krku revoluční soud.

Čuba: Do prdele!

Béďa: Musíme utéct.

Rasík: Kudy vole, ani jeden mukl nám vodsuď neutek! Páč nejni kudy.

Béďa: Měli nám tu nechávat vrtulník.

Rasík: To teda měli, ale moc dobře věděli, proč nenechávaj, blbe!

Čuba: My sme vlastně byli výzkumný pracoviště.

Rasík: Průzkumný.

Čuba: No tak, tady se dělal jenom geologickej průzkum a důležitej pro vobranu státu, vlasti!

Béďa: Důležitej!

Čuba: Tady to nenechaj vopuštěný a bez dozoru, tady se přeci v tom průzkumu bude pokračovat, když sme tu našli tu …..

Rasík: Právě proto se tady bude pokračovat! Ale proto půjdou na nás dřív než na vostatní tábory, tohle jim vostane v merku.

Čuba: No tak.

Rasík: No tak nás přijdou vyměnit hned zejtra.

Béďa: No tak aspoň něco dělejte! Zničte výkazy o stavu.

Rasík: Na to ti tak někdo skočí!

Béďa: Vždyť nás zavřou.

Rasík: Zavřou.

Čuba: Prokristapána, za všechnu tu dřinu, copak to tady byl nějakej med? Vždyť sem člověk musel jít s uvědomělostí, to je ta nejhorší štace, co sem viděla.

Rasík: A ty diety, na to budou, Čubo, teďka koukat.

Čuba: Nejsem u tebe žádná čuba!

Rasík: Dej pokoj!

Béďa: Ty lumpové začnou povídat, co se tu dělo.

Rasík: Tak vidíš, že není nic platný spálit výkazy.

Čuba: To tedy není.

Béďa: Tak je konec, náčelník nás v tom nechá.

Rasík: To víš, ty vole, že to nebude brát na sebe, když si to dělal ty, dostals rozkaz nebo ne, abys Meingelstamma utřískal? Dostals rozkaz, aby celá šestka zmrzla v baráku, co?

Béďa: (zkroušeně) Tys nebyl jinej.

Rasík mávne rukou nad ním a odplivne si.

Pauza.

Čuba: Copak se z toho vůbec nemůžeš dostat ven?

Rasík pomalu kroutí hlavou.

------------------------ Změna scény, barák jako v 1. Dějství.

Bolševik: Za hodinu vyzveme stráže, aby se vzdaly, už vědí, že zítra, nejpozději pozítří přijdou revoluční oddíly. Stráže, hlavně velitele, budeme ještě předtím internovat. Filosofe, ty si sedni a sepiš takovej nějakej protokol o všech vraždách, co se tu staly a kdo je udělal a nezapomeň na "šestku" a nerozplejvej se v povídání o tom, kdo kdy dal komu facku. Jen ty základní věci, než se rozejdeme na svobodu, tak abychom měli kolektivní svědectví a kolektivní obžalobu.

Filosof: (má se k tomu)

Bolševik:(u okénka): Je tam nějakej zmatek.

Bolševik: No aby nebyl.

C. Měli jsme nejdřív utýct, kdoví co z toho bude!

Bolševik: Sme připraveni na obranu, kdyby ty svině chtěly eště něco začít.

Filosof: Tu zprávu o…

Bolševik: Jen piš jak to umíš, nejdříve hlavní věci, pak podrobný, ty kurvy musej vědět, že si všechno pamatujeme.

----------------------- Je změna scény, kancelář správy tábora.

 

Čuba: (reflektuje stále vysílání revolučních písní z rozhlasu): Kdyby už s tím přestali a řekli, co je ?!

Rasík: (předtím přemýšlel): Je tu jedna možnost.

Čuba: Jaká?

Rasík: Je jasný, že jde vo pár dní, nebo maximálně pár tejdnů. Jde vo to přetrvat tu první dobu.

Čuba: No jo, ale když se vodsaď nedostanem!

Rasík: Dostaneme, vono se i s tímhle počítalo, já vím, kde je hangár.

Béďa: Co?

Rasík: Je tu hangár na takový nebo podobný případy. Třeba kdyby se muklové vzbouřili.

Béďa: Tys nám o tom neřek?!

Čuba: (zarazí Béďu): Kde je?

Rasík: Není to daleko, máme tu mapu. (Vytahuje ji, ale odmítne ukázat)

Béďa: No tak, prosímtě, co tu děláme?

Rasík: (zarazí ho) Je to jen pro tři lidi.

Béďa: To sme my.

Rasík: (zarazí ho): Nemůžeme to tu nechat.

Čuba: Muklové řeknou všechno.

Rasík: (Přitakává): nejenom muklové, je to jen pro tři lidi a zůstanou tu stráže, ty se budou chtít taky ze všeho vykroutit.

Béďa: To jo, no ale my budeme pryč!

Rasík: Se zatykačem v kapse, vystoupíš a už na tebe budou čekat. A budou mít kapsy plný různejch svědectví, ty vole.

Béďa: Tak je to stejně marný.

Rasík: Před soud půjdeš, to ti nikdo nevodpáře, ale když před něj půjdeš až za pár měsíců a když nebude žádnej, kdo by proti tobě svědčil, tak tě vodsouděj jenom tenkrát, když seš úplně blbej.

Béďa: No jo.

Rasík: A to ty seš. Mám ten dojem, že by bylo nejrozumnější tě tady nechat rovnou. Ty máš hubu jako slepičí prdel, s tebou by nebyla jistá ani vlastní máma, jestlis měl jakou.

Béďa: Né, né. Mně tady nemůžete nechat, jen mi řekni, co mám dělat.

Rasík: Držet hubu nebo se o to postarám sám.

Čuba: Nech ho, co chceš teda dělat?

Rasík: Mukly máme zavřený, teď musíme zavřít stráže na strážnici.

Béďa: Na co?

Čuba: (svitne jí): Ale, ale voni nebudou chtít.

Rasík: Ale budou, řekneš jim, že se bojíme muklů, aby se zabarikádovali. A že se jim rozhodně nic nestane, že sou z obliga, když plnili jenom rozkazy. To každému zvedne sebevědomí.

Čuba: No já pudu, ale co dál?

Rasík: Musíš jít s Béďou a dej na něho pozor, někdy je trochu posranej. Až to uděláte, tak sem přijďte.

---------------- Změna scény, barák.

A (stojí u okénka): Čuba s Béďou chodí se strážnejma.

C: Sou posraný až za ušima.

Bolševik: Máme všichni rozdělený úkoly. Filosof půjde organizovat ženský baráky, my obsadíme velitelství. Ať je všude klid, pokud nepřevezmeme řízení lágru. Strážnejm nic nedělejte. Béďu, Čubu a Rasíka internujte extra. Voni si je zejtra odvezou naši.

-------------- Změna scény, kancelář velitelství tábora.

Čuba a Béďa vcházejí.

Čuba: Sou zamknutý ve strážnici.

Rasík: Barikádujou se?

Čuba: Jo.

Rasík: Tak koukejte, než odplujeme, tady nikdo nesmí vostat.

Béďa: A jak?

Rasík: Stačí jeden, kterej tu vostane a je s tebou konec.

Čuba: Je to tak.

Rasík: No tak, to by se mohlo stát neštěstí, je to třeba podivný, ale mohlo. Stává se furt v takovejhle lágrech. Jsme tu v pustině, bez pomoci. Neštěstí se může stát vždycky. Když tu nevostane ani noha, nedá se nikomu nic dokazovat. Za pár tejdnů budou zas normální právní poměry. A když nebude co dokazovat, nebude co vodsuzovat, ale to skutečně nesmí zůstat nic, co by se mohlo dokazovat. Kde není žalobce, není soudce.

Čuba: No ale jak?

Rasík: Ve skladu jsou sudy s naftou, je tam pumpa na stříkání, je to vzadu, tady sou klíče.

Čuba: Jo. (úplně nechápe)

Rasík: Hodíme sebou a za půl hodiny sme hotoví, tyhle baráky hoří jako stoh slámy.

Čuba: Jó! (už je jí to jasné)

Rasík: Voblíkněte si ty požární háby.

Béďa: Ty nepůjdeš?

Rasík: Musím tu udělat ordnung. Něco s sebou vezmeme, ne?

Čuba: No jo, musíme vzít všechny prachy.

Rasík: A taky vezmu, co se nám může hodit, jaký sme dostávali instrukce. To je pro sicherheit.

--------------- Změna scény, barák.

C: Čuba s Béďou dou do skladu. …. Vožerou se do němoty.

Bolševik: Kde sou strážný?

C: Zavřeli se na strážnici. Mám dojem, že se tam barigádujou.

Bolševik: Zařvěte na ně. Přečtěte jim revoluční výzvu, že když nesloží zbraně, půjdem do toho.

C: Valej tam nějaký sudy, maj na hubě masky.

----------------- Změna scény, kancelář velitelství tábora.

Čuba a Béďa sundávají zamazané požárnické přilby a masky. Rasík připraven k vypadnutí, to jest tedy oblek, boty, sako - co všechno má být na ústupu.

Béďa: Je to hotový.

Rasík: (Kouká z okna): Vidím.

Béďa: Nedostanou se ven?

Rasík: Nevím.

Čuba: Musíme je držet kulometem.

Rasík: Ano.

Čuba a Béďa vytahují kulomety a běží s nimi ven. Za nimi se samopalem i Rasík.

Scéna se vyprázdní. Za chvíli po sobě jdoucí salvy. Z rozhlasu zní revoluční písně.

Vzdálený řev upalovaných.

Salvy.

Rozhlas: Pozor, pozor, občané! Dnes ráno převzal moc v zemi revoluční výbor. Diktatura je svržena a pracující lid si vládne sám. Prvním krokem k zabezpečení revoluční moci je zachování naprostého pořádku. Všechny ozbrojené složky jsou nyní podřízeny jedině velení revolučního výboru. Velitelé, kteří by mu odepřeli poslušnost, jsou sesazeni a musí být okamžitě intervenováni (sic. V pův.textu), budou předáni pravomoci revolučního tribunálu. Zejména je třeba neprodleně zneškodnit ty, kteří se aktivně podíleli na zločinech svržené diktatury. Budou přísně… (porucha v rozhlase) - pak zas písně, zatím se vrátí Čuba, Rasík a Béďa.

Rasík: A teď to tady. (bere ruksaky a odnáší rychle, už je také rozrušen, odnáší je rychle ven)

Béďa a Čuba si nasazují zas hasičské věci a berou stříkačku, běží ven, je slyšet na prázdné scéně, jak polévají barák, velitelství a zapalují, barák zvenčí začne hořet.

------------ Změna scény, na volném prostranství.

Rasík: Nemáme spěch, teďka je vůbec lepší, čím později se dostaneme do zázemí, poletíme v noci.

Béďa: Dělej, co chceš.

Rasík: Di do prdele, posero, už je to dobrý, vostaly jenom škvarky, představ si, že třeba i po nás.

Čuba: Je to dobrý.

Rasík: Za pár tejdnů bude po všem.

Béďa: Jen aby.

Rasík: Teďka pojedeš k mamince.

B. Nemůžu.

Rasík: Tak se někde budeš rekreovat v hotelu.

Čuba: Nevostanem pohromadě?

Rasík: Taky můžem, vždyť nás nikdo nehledá, vostali sme tam a až se za nějaký čas všechno uklidní, tak jsme bloudili pár tejdnů touhle pustinou, ta je na pár tejdnů bloudění, no ne? Zachránili jsme se s vypětím všech sil, až když všecky pokusy byly marný. Je ti to, Béďo, jasný, doufám?

Béďa: Jo -

Rasík: Ty máš Béďo teˇka před sebou celej život.

Béďa: Proč zrovna já?

Rasík: Jako my všichni, konečně ses dostal z tohodle zapadákova a co sis naposílal na knížku, z toho si postavíš barák. Voženíš se.

Čuba: Jenom ne se mnou.

Rasík: Nebo si najdeš nějakýho hošana, a budeš se mít.

Béďa: Di se vycpat.

Rasík: /velmi přátelsky/ Nezapomínejte na to, že máme vlastně kvalifikaci jako pedagogové, dostali jsem přece na to diplom, ne? Studovali jsem dálkově na pedagogickým institutu, to jsme museli podepsat při nástupu, troubo, copak jsi to zapomněl? Nebyli tak blbí. Teď seš aspoň promovanej pedagogo - vychovatel, půjdeš do nějakýho učňovskýho domova nebo studentský koleje, povedeš jim menzu, tam už si něco najdeš, vykuku.

Béďa: No třeba

Čuba: Já se vdám, už toho mám po krk.

Rasík: Ty se vdáš, Béďa se vožení, všecky se pomějete.

Béďa: A co ty?

Rasík: No já přeci půjdu na fakultu, k čemu bych ten diplom měl? Všecky zkoušky jsem udělal výborně. Půl života za sebou, půl života před sebou. nepochybně toho lepšího.

Béďa: Ty prolezeš.

Čuba: No hlavní je, že budem pryč z týhle díry. Tady to beztak vyhlíželo, že tu jeden zkejsne na deset let a nač potom ty peníze.

Béďa: No, to je taky pro mě jediný ulehčení, tady nebyly pro mě vůbec žádný perspektivy. To pořád slibovali, slibovali, ale nemohli pořád nikoho sehnat, člověk by tu byl vostal na semeno, ještě nejsem tak starý.

Rasík: Správně, teď vomládneš, dyť si docela pěknej hošan. Ve velkým městě po tobě pudou jako divý.

Béďa: Já si postavím ten domek, budu na tom dělat sám třeba pět let.

Rasík: Nebo taky ne sám, voni ti hoši pomůžou.

Čuba: Děte do prdele s těma vašima teploušskejma kecama, eště nejsme z toho venku.

Rasík: Ale jo, jenom klidný nervy a lotosů květy. Já tu pořád nemůžu zapomenout na filosofa. Asi budu študovat tu jeho filozofii. Von měl tak krásný plky, že by to jednoho zajímalo, kde na to přišel.

Béďa: Dej pokoj.

Rasík: Poslechneme si rozhlas./z tranzistoru revoluční písně/ No nic se neděje, copak je u nás?

/vytáhne krátkovlnnou vysílačku a nařizuje ji, zatím se Béďa baví s Čubou/

Béďa: Pustíme se vopravdu, nebylo by lepší, držet se pohromadě?

Čuba: Já nevostanu, jedu domů, vy si dělejte co chcete.

Béďa: A když nás seberou?

Čuba: Jestli něco kecneš, máš to na sobě, my jsme proti tobě dva. Nic ti nedosvědčíme, zavřou tě akorát do blázince. Bejt po mým, tak bys s náma vůbec nešel, tak buď rád, že seš rád.

/Rasík mává, aby byli zticha./

Vysílačka: 24, 24, ohlaste se čeká, čekáme!

Béďa: Krucifix, to je pro nás!

Rasík: /kývá/: Tak si to poslechneme, vodpovídat už nemusíme.

Béďa: Vypni to!

Čuba: Drž hubu!

Vysílačka: 24, 24, ohlaste se čeká, čekáme!

/Rasík připravuje aparát na odpověď./

Béďa: Nech toho.

Čuba: Nech toho.

/Rasík cynicky odmítne./

Vysílačka: 24, 24, ohlaste se čeká, čekáme!

Rasík: /přepojí/ Zde 24, 24, slyšíme, vysílejte!

Vysílačka: Tady revoluční výbor štábu nápravného zařízení. Rozkaz připravte dvě volné ubikace pro přísun 18 ti vězňů. Zesilte dozor, jsou to bývalí pracovníci štábu, je třeba až do předání soudu je držet v naprosté izolaci.

Rasík /rychle přepojí, je vzušený/: Jak to máme udělat, kteří to jsou?

Vysílačka: Bývalí náčelník a jeho zástupci, je třeba zavést nejostřejší režim, proto je posíláme k vám. Je to rozkaz revolučního výboru, jemuž jste teďka podřízeni. Připravte se na příjem na zítřek v 8: 15.

Rasík /přepojuje/: A co máme dělat.

Vysílačka: Jste potvrzeni ve svých funkcích, neuposlechnutí rozkazu revolučního výboru se trestá podle stanného práva.

Rasík /přepojuje/: Dobře, my posloucháme revoluční výbor, plně podporujeme revoluční výbor. /přepojil, zmaten/

Vysílačka: Podřizujete-li se revolučnímu výboru, jste potvrzeni ve svých funkcích až nadále. Mimoto nesmějí se ve vašem táboře přerušit průzkumné práce.

Rasík /chvatně/: No, ano, ano a co s převychovanejma?

Vysílačka: Budou okamžitě propuštěni a během týdne transportováni do vnitrozemí. Od nynějška musej požívat všech práv svobodnýjch občanů.

Rasík /pro sebe/: No jo. /přepojil/ Stal, stalo se, stal se malér.

Vysílačka: Splňte rozkazy, zítra přiletí transport.

Rasík: Jo, jo, hele Franto, seš to přece ty?

Vysílačka: Co chceš?

Rasík: No přece, jak to je?

Vysílačka: Hele seš ve funkci, splň rozkaz revolučního výboru jako my, co můžeš dělat.

Rasík: Já nechci nic dělat, ale co bude s náma.

Vysílačka: Asi nic, když splníš rozkaz, kdo by tam místo vás šel. Buď rád, že ste tam ulitý, tady to máme horší.

Rasík: No jo, no jo, ale nebude něco?

Vysílačka: Asi ne. Copak by se bez nás obešli. Jenom držte hubu a dělej, dostals rozkaz, zítra v 8: 15, končím.

/Velká pauza, tu musí zvládnout režie./

Čuba: A je po vtákách.

/Pauza./

Čuba: /hystericky/ Já tu s tebou, hajzle, vostanu nadosmrti! /pustí se do Béďi/

Rasík: /velitelsky/ Dost!

/Pauza./

Rasík: De se zpátky.

Čuba: Co tam s tím uděláme?

Rasík: To se uvidí, de se na věc.

/Zvedají se./

Béďa: Já se votaď nikdy nedostanu, jak jen k tomu přijdu, řekněte mi!

Rasík: To víš, že teď seš tu nejmíň na dalších pět let a sekat dobrotu, jinak tě votuď vytáhnou a zavřou. To si myslím rozmyslíš.

Béďa: To je příšerný zacházení.

Rasík: Služba je služba. To sis měl rozmyslet dřív. Ten svůj barák sis měl postavit na apelpalcu.

Čuba: Naprosto zkaženej život.

Béďa: Posranej.

Rasík: Já věřím, že dostanem zas ňákýho filosofa, vono by bez něj nebyla taková sranda.

K O N E C